Vilda Jakš
první Československý boxer
boxující o titul mistra světa
a palubní střelec pod křidly RAF
od 21. srpna 1943 nezvěstný
v roce 1986 režisér Jaroslav Soukup
inspirován jeho životem
natočil film
Pěsti ve tmě
Já eště nevěděl nic vo italským hřebci
eště byl malej, abych holkám růže krad
když viděl jsem tenhle film vo palubním střelci
co mezi provazy ran uměl rozdávat
Jak já to hltal všechno hrozně romanticky
a hodně z toho ve mě dodnes eště dřímá
pořád mě nebaví leštit klece a klícky
aby se leskly i když je v nich tma a zima
TAK DÍKY ZA TAKOVÝ HRDINY A VZORY
ZA PĚSTI VE TMĚ CO NEONĚMÍ
I KDYŽ TO BOLÍ A BORTÍ SE HORY
A MNOHÉ ŽIVOT UŽ SKRČIL PŘI ZEMI
Tenhle bard bonviván s hlavou v oblacích
šampion, o nějž Paříž ještě stála
moh si dál žít tu svou francouzskou romanci
však nezaváhal když vlast ho zavolala
Když pak ta osamělá lípa v poli stála
byl z těch kdož vydali se tou těžkou z cest
kdož nepřijali ručník, že už v ringu mává
a z prachu zvedli lipovou ratolest
Zas doma sklízí srpen čtyřicátý třetí
Orlice stín dlí v Praze na orloji
nad chladným Biskajem zas liberátor letí
vstříc tomu svému poslednímu boji
Osud to umí že i dobrý lidi smázne
a jejich stopy pískem hvězd zavane
pak marně čekají u stolů židle prázdné
na ty padlé a pohřešované