Zas další ráno na předměstí
do stejnech ulic zas vyrážíme sami
aby sme našli to svý štěstí
stydnoucí kafe a touhy nad střechami
Člověk se pořád někam honí
a nikdy neví, kdy už je to špička
než si to hodí na jabloni
zatím co vlídný déšť na holky lepí trička
TAK SI NA CHVÍLI
VYPNI TELEFON
NEŽ BUDE MÍT ŽIVOT
NEDOSTUPNEJ TÓN
Už si neříkáme do vočí
ty věci dobrý i ty co zabolejí
a tak se snáze zády točí
a zprávy letí daleko po kolejích
S nima se ztrácí někde v dáli
to, co jsme znali na dětskym pískovišti
když jsme si ještě spolu hráli
a život ležel před náma v přístavišti
Marně se opíjíš falešnou nadějí
displej tě nepohladí a ani nezahřeje
tak se dál topíš do studených závějí
a venku za voknem se pořád něco děje